Kaple sv. Anny

prostor kolem kaple sv. Anny
Pardubice
klient – Higway design
studie říjen 2013 

Kaple svaté Anny stojí na malém pozemku u hlavní železniční trati Praha–Česká Třebová a krčí se mezi železničním koridorem a rovnoběžnou ulicí K Vinici. Na západní straně je prostor kolem kaple omezen ulicí S. K. Neumanna, která se zanořuje do podjezdu a vytváří zde terénní zlom. Na tuto stranu je orientován i vstup do samotné kaple. Z druhé strany se na kapli nevhodně tlačí malý drážní objekt, dnes již zcela nefunkční. 

Ulice K Vinici je v této části bez stabilního povrchu a má charakter spíše polní cesty. Je využívána pouze jako obslužná cesta a pro parkování, zejména v době fotbalového zápasu na blízkém stadionu.

Vlastní kaple byla postavena roku 1822, v roce 1908 prošla proměnou, během níž byl osazen reliéf patronky kaple od B. Dvořáka ve štítu. V současné době prochází kaple rekonstrukcí, a tak se jí postupně vrací původní podoba. Navíc je zde snaha vytvořit i adekvátní prostředí kolem kaple, které je i v současném stavu využíváno pro pořádání kulturních a společenských setkání.

V rámci studie zároveň navrhujeme doplnit další část komunikační struktury pro pěší a cyklisty ve městě, a to protažením ulice K Vinici pomocí nového přemostění podjezdu. Na toto přemostění by měla navazovat nová stezka podél železničního koridoru ústící do ulice Rokycanovy. Náš návrh řešení prostoru kolem kaple vytváří kolem kaple nový veřejný prostor, který navazuje na rekonstruovanou ulici K Vinici. 

Pro vytvoření „nového“ prostoru kolem kaple jsme využili předpokládanou demolici drážního objektu a pozemky Českých drah. Vyústění ulice K Vinici jsme zjemnili volnou křivkou v komunikaci a navrhujeme obruby vytvořit z pásků  skládaných z žulových kostek. Povrch a zakřivení zpomaluje cyklisty a vytváří bariéru pro vjezd automobilů. 

Prostor kolem kaple je členěn na 3 části

Část v bezprostředním okolí kaple je snížena na původní nivelitu terénu. V pozadí při dráze jsou vysazeny dva stromy a v jejich blízkosti je osazeno lavičkové sezení. Prostor je spojen s druhou částí pomocí  pohodlných schodů, v nichž je vestavěno osvětlení doplňující nasvětlení kaple.

V druhé vyšší části jsme umístili při hranici s železničním koridorem objekt, který vytváří zázemí pro akce a slouží jako sezónní kiosek s venkovním posezením. Provozovna je jednoduchou jednopodlažní stavbou obsahující hygienické zázemí. Materiál fasády kiosku navazuje na nízké prkenné oplocení celého prostoru, které je připomínkou původního charakteru okolí. Povrch první i druhé části je mlatový, schody jsou zhotoveny ze žulových kvádrů.

Třetí část je „zahradou“ s ovocnými stromy s travním porostem sloužícím relaxaci ve stínu. Zahrada navazuje na sousední zahradu vily se vzrostlými stromy a dále se mění na travnatý pás podél komunikace.

Celek vytváří nový veřejný prostor, který již není zanedbaným pozůstatkem na konci slepé ulice s rozpadajícími se stavbami v neutěšeném prostoru, ale je plnohodnotným prostorem, který vyzívá k pobytu a využívá živosti místa s vlaky a automobily. Zároveň zajišťuje příjemné prostřední pro pobyt a prostor pro kulturní, komunitní a společenské akce.